1) Co vás vedlo k rozhodnutí doplnit si vzdělání? Proč jste se rozhodl právě pro tuto školu?

Bylo to na základě požadavků zákona o nelékařských zdravotních profesích, v době, kdy pod něj spadala i tradiční čínská medicína. Školu doporučil MUDr. Jozef Lucký.

2) Co jste od studia očekával? Bylo vaše očekávání naplněno?

Očekával jsem rozšíření znalostí v oblasti moderní medicíny a znalostí i praktických zkušeností v oblasti přípravy léčiv a farmakologie.

Ano. Obohatily mne poznatky z anatomie, fyziologie, patologie, mám daleko větší přehled o fungování zdravotnictví, mechanizmech účinků léčiv a jejich negativních účincích (farmakologie byla nejtěžší zkouška), objevil jsem kouzlo biochemie a farmakognozie (české bylinky a hodnocení jejich účinku na základě obsahových látek). Taky jsem se naučil základy latiny, atd. …

Poučné a inspirující byly školní laborky a praxe v lékárnách. Naučil jsem se připravovat masti, čípky, tobolky, míchat roztoky a emulze, a také jsem viděl chod lékárny a prodejny zdravotnických potřeb zevnitř.

Velký přínos vidím v tom, že jsem psal absolventskou práci na téma „Změny fyziologických hodnot při tréninku ultraběžce“. Měl jsem tak příležitost utřídit si a vyzkoumat řadu věcí, včetně obsahových látek ve vybraných směsích tradiční čínské medicíny.

3) Co bylo v průběhu studia nejtěžší? Co vám pomohlo vše zvládnout?

Nejtěžší bylo naučit se názvy léčiv ve farmakologii. Bylo to spousta úplně neznámých „shluků písmen“, které se navíc někdy od sebe moc nelišily. Připadalo mi to těžší, než čínské názvy léčivek v TČM. Asi proto, že jsem za těmi názvy nic neviděl. V závěru studia se to však zlepšilo.

Pomohla mi podpora v rodině. Cvičení čchi-kung, čínská fytoterapie.  Ale také bylo dobře, že jsme byli celá skupina praktiků TČM a že jsme si vzájemně pomáhali.  

4) Jaký byl přístup školy k vašemu projektu - vzdělání praktiků TČM?

Škola má svůj cíl, a to je vychovat farmaceutické asistenty. Vyučující byli samozřejmě zvědaví, co z jejich oblasti jsme pochytili při studiu TČM (nemluvím jen o patologii, ale také například o českých bylinkách) a nebránili se diskuzím na téma alternativní léčby. Rozvrh však byl docela nabitý, takže jsme se spíše soustředili na výuku podle osnov. 

5) Co vám studium dalo a jak využijete toto vzdělání či nově nabyté zkušenosti ve své praxi či životě?

O odborné stránce jsem psal výše. Dalo mi víru v to, že mohu udělat věci, které se mi na první pohled zdají nemožné, to se vztahuje k náplni i termínům. Dalo mi to také nové kontakty a přátelství (lékárníci jsou taky lidi :-) ). Setkal jsem se však i s přístupy typu „co mi lezeš na můj píseček“.

Cítím, že mám nyní daleko širší rozhled, už například tím, že se lépe orientuji v lékařských zprávách a receptech, a tak mohu ve své praxi postupovat s mnohem větší jistotou. V životě se člověk s moderní medicínou a farmacií setkává a je užitečné, když o tom něco ví.

6) Shrňte prosím jednou větou své sdělení - "jak vnímám tyto tři roky svého života".

Možná se to dá připodobnit k dlouhému běhu po neznámé trase, kdy za každou zdolanou zatáčkou zjistíte, že cesta je delší, než jste si mysleli, kopec ještě příkřejší a času ubývá rychleji (ale ten cíl stojí za to).

7) Co byste ještě rádi poznamenal či doplnil

Během studia jsem si občas „odskočil“ na přednášky prof. Li Jie na TCM Institutu. Přitom jsem si všimnul, že pan profesor docela běžně používá pojmy z patologie a farmacie. A byl jsem rád, že patřím k té části posluchačů, kteří se v tom orientovali. Myslím, že žijeme v době, kdy každý terapeut by měl mít znalosti ze světa moderní medicíny a že jsou pro něj hodně užitečné.